close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rozhovor se Simbou

19. listopadu 2010 v 22:09 | Keta |  Rozhovory
Moje krátká "povídka", kterou nejspíš všichni znáte z mého hlavního blogu ;)

Natáčení filmu Lví král 2 očima Simby

         Dnes jsem se rozhodla, že udělám menší rozhovor s vládcem Hrdých zemí - Simbou. Nehnalo mě k tomu nic moc zvláštního, spíš mě zajímaly nějaké drby, co by se pak daly vyžvanit.
         Simbu jsem naštěstí našla kus dál od ostatních lvů, takže nikomu má přítomnost nevadila. Samozřejmě nikomu kromě něj, ale to jsem se rychle naučila ignorovat.

         Když jsem mu vysvětlila důvod své přítomnosti, přestal vrčet a pohlédl na mě s novým zájmem.
         Rozhodla jsem se zaměřit na druhý film, přeci jenom v prvním filmu mu umřel otec a já ho zaprvé nechtěla rozčílit, za druhé na to bude jistě čas, někdy jindy…
         "Tak jaké bylo natáčení filmu Lví král 2?" zeptala jsem se na začátek, a když se zatvářil trochu nejistě, radši jsem se zaměřila na konkrétní věc: "Film měl podtitul Simbův příběh, nebo Simbova pýcha. Připadali ti oba podtituly výstižné?"
         Vlastně jsem ani nedořekla větu, když už Simba nesouhlasně vrčel a pak se ohradil: "Hloupost, nechápu, kdo na to přišel. Vážně mě naštvalo, že jsem ve filmu už nebyl v tolika scénách, jako v prvním. Takže prvnímu filmu by se mělo říkat Simbův příběh, tam šlo hlavně o mě. O koho šlo tady? No jo! O Kiaru! Ta ze mě v jednom kuse dělala ve filmu hlupáka! A já se při tom jenom držel scénáře! Takhle ke mně nemá žádný z diváků dostatečně kladný vztah - bráním mladé lásce a podobným ideálnům. Zatraceně, copak za to já můžu? Ten příběh nebyl můj výmysl a… tím se dostáváme k druhému podtitulu! Vůbec na ten film nejsem pyšný!"
         Abych trochu zklidnila jeho záchvat - pořád jsem si nebyla jistá, jestli vzteku, nebo mentality - zeptala jsem se radši na další otázku: "Jestliže jste se celý film držel scénáře, myslíte si tedy i doopravdy, že Kiara potřebuje hlídat před okolním světem?"
         Bohužel se otázka ovšem minula účinkem, protože Simba pokračoval ve svém záchvatu: "To si tedy skutečně myslím, mohlo by se jí toho tolik stát! Ale je tu jedna scéna, kdy mám výhrady: Kiařin první lov! Kvůli tomu blbému scénáři jsem musel porušit slib a špehovat jí, čímž jsem se zase shodil! Kdyby to bylo na mě, nechal bych ji, aby aspoň na tom prvním lovu byla sama! Co vám ale musím říct, vůbec to nebylo fér! Kiara je náhodou dost zdatná lovkyně a nehorázně ji uráželo, že podle scénáře musela pokaždé vydat nějaký zvuk, kterým vyplašila stádo. Tu scénu, ve které omylem zadní tlapkou strčí do kamene, jsme museli opakovat nejmíň stokrát, nebyla schopná se do toho kamene trefit, když se na něj nedívala… A aby toho nebylo málo, ten stupidní kameraman dokonce několikrát řekl, že si potřebuje natočit detail těch antilop, nebo pakoní, nebo co to Kiara lovila a vyděsil tím nejmíň deset stád. To vám skutečně nepřeju, honit se po Hrdých zemích a hledat stádo, které neuteče před filmovým štábem, dokud mu nedáte signál…"
         Ke konci proslovu se již trochu uklidnil, tak jsem se rozhodla, že položím poslední otázku, protože kvůli jeho dalekosáhlým odpovědím mi už na víc nezbýval čas: "A co závěrečná bitva? Zranil se při ní někdo - tedy samozřejmě kromě Ziry, která se utopila? Všichni po bitvě vypadali neposkvrnění a nikdy neležela mrtvá těla…"
         To Simbu víceméně pobavilo. Odpověděl: "No víš, ona ta bitva řekl bych, trvala moc krátce… To víš - než někdo někomu dokáže ublížit, to chvíli trvá." Uvědomila jsem si, že se tím vlastně posmívá scénáři, ale nechala jsem ho domluvit: "Počkej, vysvětlím ti to trochu líp… Představ si, že jsi lvice a zrovna se chystáš ubalit pořádnou facku nepřátelské lvici před tebou… Ale v tom okamžiku se tam jakoby odnikud zjeví kameraman s tím, že si potřebuje natočit z detailu tvůj rozzuřený výraz, nebo třeba nabroušené tesáky a co ty musíš udělat? Samozřejmě - pokud nechceš ubalit facku kameramanovi, po čemž by už rejža jistě nechtěl spolupracovat k natočení dalších dílů a proslavení naší Hrdé Lví skály - musíš tlapu stáhnout a to je důvodem pro to, že vyhnanci se nakonec nic nestane. Podobné výpady dělal kameraman po celou dobu boje a tak vlastně nikdo nemohl zranit nikoho. Ani si neumíš představit, jak lvice pak nadávaly, že se ani nemohly pořádně poprat. Ale víš, co mě nejvíc ze všeho naštvalo? Jistě si vzpomeneš na tu závěrečnou scénu ve filmu, kde mi Kiara slavnostně sdělí, že jsme jedna rodina a udělá ze mě ještě jednou a to už definitivně totálního ignoranta? Vzpomeneš si také na to, že ve chvíli, kdy jí 'pochopím' - což je hloupost, protože já jí chápal už od začátku… už od té chvíle, co mi dali k přečtení scénář! - se vylepší počasí? Bouřka zmizí, zasvítí světlo a tak? No, ona se ve skutečnosti ta scéna odehrála při bouřce… Žádná zázračná změna počasí - blesky osvětlovaly oblohu, přes hrom nebylo Kiaru ani slyšet… Teprve když to úspěšně kameraman natočil, se rejža rozhodl, že to potřebuje lepší estetiku a řekl, že počkáme, až bouřka skončí. Neumíš si představit, jak nás tím všechny naštval, protože čekat zhruba dvě hodiny na zablácený pláni, až skončí bouřka, to je vážně nezáviděníhodný zážitek. Když se teda počasí uráčilo vylepšit, Kiara ještě asi desetkrát spletla text - největší ostuda asi bylo, když si nemohla vzpomenout, jestli má říct, že jsme jedna rodina, nebo jedna famílie. Nakonec to zvládla, ale když to opakovala po desáté, už jsem se bál, že mi rupnou nervy…"
         Zdá se, že Simba je se svými sáhodlouhými odpověďmi úžasný kandidát na rozhovory… Asi bych se za ním měla vydat ještě párkrát…
 


Komentáře

1 Nala | 20. listopadu 2010 v 11:37 | Reagovat

Pěknej rozhovor :D, ale VY DVĚ si tu nedělejte reklamu!

2 lvicek99 | Web | 20. listopadu 2010 v 12:22 | Reagovat

sice už jsem si to četla na tvém blogu, ale stejně mě to hodně pobavilo XDDDDDD i když simbu nemám ráda :-DDDDDDD

3 sarafína | 24. listopadu 2010 v 20:33 | Reagovat

Jj znám xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.