close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Konec smíchu - 1. část

19. května 2011 v 22:16 | Keta |  Přeložené příběhy
Vím, že jsme na ScarFanu a většina z nás uznává záporáky ze Lvího krále... Já jsem na hranici mezi oběma frakcemi... No, každopádně rozhodla jsem se překládat tuhle povídku. Je sice o neoblíbených klaďasech, ale snad to zvádnete :D
Mě osobně se ta povídka hrozně moc líbí, protože je celá o vyrovnávání se se smutkem... A já smutek miluju :D
Jinak ta povídka správně nemá být na části, ale rozhodla jsem se, že bude lepší ji udělat na části, protože kdybych vám ji sem dala rovnou celou, tak si to nikdo nepřečte, protože to bude naráz moc dlouhý... :D
ZDE je odkaz na autora anglické verze ;)

Konec smíchu

Lvíče se světlou srstí poskakovalo krátkou trávou tak mrštně, že jeho matka, i když její nohy byly delší, jen stěží držela krok s jeho divokým hopsáním.
"Pomaleji, Nalo, pomaleji!" protestovala se smíchem.
"Panečku, pořádně jsem jim ukázala, co mami?" Nala neposlouchala. "Být jen o trochu blíž a bum! Všichni by koukali!"
I když bylo lvíče ještě příliš mladé na to, aby se se smečkou účastnilo lovu, její matka pro ni udělala soukromou hodinu lovu a byla hrdá na to, jak si Nala vedla.
"Nemůžu se dočkat, až to povím Simbovi!" pokračovalo lvíče. Lvice, Sarafina, se zatvářila provinile.
"Drahá, vždyť víš, že se od tebe ještě nečeká, že budeš lovit. Myslela jsem, že jsme se dohodly, že tenhle výlet bude naše malé tajemství?"
"Ale jenom Simbovi! Prosím, mami? Je to můj nejlepší kamarád - a bude mi tááák závidět!" dodala Nala a oči se jí uličnicky zaleskly.
"Tak tedy ano," usmála se Sarafina. "Myslím, že je nemožné vás dva držet od sebe."

Byla ráda, že její dcera má tak dobrý vztah se synem krále Mufasy. Celá smečka věděla, že se čekalo, že se vezmou, až dospějí a jejich pevné přátelství to mnohem víc usnadní. Sarafina byla nadšena, že byla Nala vyvolena jako princova nevěsta a osobně si myslela, že je pro mladého Simbu dokonce víc než jen partnerka.
Nala mluvila dál, jak šplhali ke svému domovu, Hrdé skále. "A po večeři ukážu Simbovi, kde jsem málem chytila srnku a potom půjdeme dolů k jezeru, abychom se podívali na zem plameňáků. A zítra -"
"Ticho!" řekla její matka tak podivným hlasem, že neutišitelná Nala ihned ztichla. Její uši poklesly; co udělala špatně? Pak spatřila zbytek smečky, své tety, bratrance a sestřenice, shromážděné v kruhu okolo špičky vyčnívající skály - místa, které se zaujímalo, když bylo potřeba říci důležité novinky. Ale mluvčí uprostřed nebyl impozantní král Mufasa, ale jeho mladší bratr: Scar.
Sarafina a Nala pospíchaly k okraji skupiny a společně s ostatními ulehly. Nala nikde neviděla Simbu ani jeho otce, ale všimla si jeho matky Sarabi po Scarově boku. Její výraz byl něco mezi otřesením a žalem; její tlama byla mírně pootevřená, její oči byly vytřeštěné a jediná slza jí kanula po tváři. Nala ucítila, jak se jí zhoupl žaludek a přitiskla se blíž ke své matce.
"…Takže se jen s těžkým srdcem ujímám trůnu. Ale z popela této tragédie povstaneme a uvítáme úsvit nové éry…" říkal Scar. V tu chvíli si teprve Nala všimla skupiny hyen, které vyklouzly ze stínů, aby zaujali svá místa po boku temného lva.
"Co se sta-" spustila, ale Sarafinina jemná tlapka ji objala a přitiskla k zemi. Když dokončil svou řeč, sestoupil Scar z vyvýšeného místa, obklopen řadou hyen. Lvice se odtáhly, když procházel kolem.
Nala se na sebe snažila upozornit, zatínajíc drápy do přední nohy své matky. "Prosím, řekne mi někdo, co se stalo?" prosila. "Kde je Simba?"
Lvice se po sobě váhavě podívaly. Nala ten pohled znala - bylo to 'jsou dost staří na to, aby se to dozvěděli?' výraz, kvůli kterému se vždy ona a Simba zlobili na dospělé.
Sarafina ochranitelsky položila tlapku na hlavu své dcery. "Povězte nám to," řekla smutně. "Povězte nám to oběma."
Došla k jim Sarabi, vypadajíc jako duch. Zdálo se, jako by zestárla o mnoho let od doby, co ji Nala naposledy viděla dříve toho dne. Její boky a oční důlky se prohloubily. Královna si lehla, takže její tvář byla na stejné úrovni s lvíčetem.
"Nalo, má milá. Je mi to moc líto. V rokli se splašili pakoně. Mufasa tam dole byl a…" nakrátko zavřela oči, jak jejími rameny a zpět projelo zachvění "…Simba taky."
"Je těžce zraněný?" zeptala se Nala úzkostlivě. Sarafina si svou dceru přivinula k hrudi. "Drahá, je mrtvý."
Mrtvý. To slovo Nalou ledově otřáslo, jako kdyby se ponořila do napajedla za horkého dne. Lvíčata jako ona neumírala. Staří lvi umírali; nová lvíčata se někdy narodila mrtvá, nebo zemřely jejich matky. To Nala uznávala. Ale Simba… její kamarád… ne.
 


Anketa

Které "frakci" ze Lvího krále 2 fandíš?

Lvům z Hrdé lví skály 30.2% (52)
Lvům z Vyhnanství 43.6% (75)
Fandím všem 26.2% (45)

Komentáře

1 lvicek99 | Web | 20. května 2011 v 14:43 | Reagovat

Nevadí mi, že je to o klaďasech. A tak nějak jako Nala jsem se cítila, když máma řekla, že Tlapička umřela :'(

2 Fain | 22. května 2011 v 12:12 | Reagovat

Ach ne, to je strašné... :( Těším se na další část, chudinka Nala. :(
[1]: Ano, jako Vojta... Nebo jako Samuel, když poprvé nechtěně utekl. "Víš... on táta nechal pootevřené dveře a Samuel se asi lekl nějaké motorky a tak vyběhl..." Aaach! D:

3 Nala | 22. května 2011 v 12:12 | Reagovat

[2]: Sakra, R-Dogs mě zabijí! :D Špatná přezdívka :D

4 lvicek99 | Web | 22. května 2011 v 19:45 | Reagovat

[2]: taky ti umřeli? Mě umřeli Tlapička a Žužlík :(

[3]: jaký R.Dogs? vždyť takovou přezdívku máš na jedné virtce, na které jsem taky a nejmenujou se R-dogs ne?

5 Nala | Web | 24. května 2011 v 16:32 | Reagovat

[4]: Jj, ale jen můj první kocourek Vojta.
[4]: Na jaké virtce? Hele, nemusí tě všechno zajímat. ;) R-Dogs není virtka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.