nudila jsem se, a tak jsem tohle napsala xD je to dvoudílný příběh xD brzy bude další díl xD
Poté, co se Simba vrátil do hrdých zemí, narodila se mu dcera, Kiara. Kiara byla velmi podobná na svou babičku, Sarabi. a Sarabi na ní vztáhla Ochrannou Ruku. slíbila si, že jí bude navždy chránit. Kiara se Sarabi trávila dokonce více času než se svou vlastní matkou, Nalou. jenže stále tu byl jeden stín.... Zira. ta chtěla zabít malou Kiaru, aby všem z hrdých zemí způsobila velkou bolest, a samozřejmě taky proto, aby pomstila Scara................ "BABI!! Babičko!!" křičela Kiara. "už jdu, Kiaro!" řekla Sarabi a spěchala za Kiarou. "tak, jdeme!" radovala se Kiara. "Mami...." dodal Simba. "Neboj se, Simbo..." ujistila ho Sarabi. Simba kývl. Sarabi vyšla s Kiarou na vrcholek lví skály. "...a poté tvůj otec vyhrál souboj se Scarem, a osvobodil naší zemi. a tvůj dědeček, Mufasa, je ted tou nejzářivější hvězdou..." vyprávěla Kiaře celý příběh Sarabi. "to je tak..... neuvěřitelné..." divila se Kiara. "je to zvláštní příběh, že ano?.... nu, už se začíná stmívat, měla bys už jít dom-" "Né! pojd si se mnou ještě hrát! Babičko prosím!!" přerušila Sarabinu řeč Kiara. "no tak dobrá..." usmála se Sarabi. a tak si šly ještě k napajedlu hrát. "hehe! nech toho! babi!! necákej!!" smála se Kiara. "mám tě ráda, Babi.." usmála se Kiara a přitulila se ke Sarabi. "to já tebe taky, dítě...." řekla Sarabi a tlapkou pohladila malou Kiaru. na tu malou chvilku bylo všechno perfektní..... "tak, tady jí máte." usmála se Sarabi a položila unavenou Kiaru do jeskyně. "ach, děkuji ti, Sarabi, vážně mi s ní moc pomáháš..." děkovala Nala. "ach, to nic není..." mávla tlapkou Sarabi. "já jí mám ráda..." dodala a šla si lehnout. druhý den se Kiara vydala zase za Sarabi, jenže ta byla fuč. "je na lovu" řekl Simba. "i s tvou matkou..." ... a tak Kiara neměla co dělat. nudila se a tak šla za Timonem a Pumbou. "Slizký!" vykřikl Pumba. "Křupavý!" řekl zase Timon. "Slizký!-Křupavý!-Slizký!-Křupavý!!" a takhle to šlo dál.. a tak Kiara využila situace a šla prozkoumat zemi vyhnanců. jenže sotva, co tam vešla, zakopla a spadla na nějakého lvíčka. "odkud jsi, ze lví říše?! grrr!!" vrčel lvíček. Kiara jen couvala...
O CHVÍLY POZDĚJI:
"jmenuji se Kovu.." řekl lvíček. "hehe, já jsem Kiara.." řekla Kiara. a v tu chvíly se před Kiarou objevil Simba, a před Kovuem zase Zira. oba dva na sebe vrčeli a řvali. "vykázal jsem vás ze lví říše!" zakřičel Simba. "tato země patří Scarovi!" nedala se Zira. a tak to pokračovalo dál. ti dva se hádali a Kiara i Kovu se krčily se strachem v očích za svými rodiči. nakonec šli oba domů... "zklamala jsi mě, Kiaro," povzdechla si Sarabi. "pro-promin babičko... omlouvám se ti! moc se ti omlouvám!" vykřikla Kiara s pláčem a se slzami v očích se přitulila k Sarabi. "ach, má drahá Kiaro....." "odpouštím ti, ale ted... běž za svým otcem." řekla Sarabi. Kiara poslechla a šla. a tehdy se naučila to důležité slovo: "jsme jako jeden...."... jednoho dne, jako obvykle, se princezna Kiara toulala hrdou zemí se svou babičkou. Sarabi se najednou zastavila. "počkej tady na mě, Kiaro, potřebuji se jít jen napít..." řekla. najednou z trávy na Kiaru vyskočila Zira. Kiara se lekla a zapištěla, a Sarabi to slyšela. rychle běžela zpátky. "ach, ahoj, mladá princezno.." řekla Zira. "pojd se mnou.... prosím, na chvíly..." ušklíbla se. "ne- já- nemůžu... musím tu čekat na babičku!!" řekla Kiara. "ach, jak tedy chceš, drahá Kiaro... jen mi udělej laskavost a otoč se.." Kiara poslechla a otočila se. Zira zvedla tlapu a chystala se Kiaru praštit, jenže v tu chvíly před Kiaru skočila Sarabi. "nech jí být, Ziro!! a běž pryč!!" křičela Sarabi." co děláš, Sarabi? já ji chtěla jen pohladit!" lhala Zira. "běž pryč jsem ti řekla!!" zakřičela Sarabi. "Hm,.... a co když se mi nechce jít pryč?" řekla Zira, prohlížela si své drápy a najednou se za ní objevila celá vyhnanecká smečka. "to ne..... běž! Kiaro!! běž!! utíkej!!! běž!!" křičela Sarabi a Kiara ihned poslechla a začala zoufale utíkat. "za ní!!" zakřičela Zira. "a vy...." zastavila Zira několik lvic. "vy se postarejte o tuhle!!" vykřikla Zira a lvice zaútočily na Sarabi. Sarabi už byla stará a slabá, nemohla se nijak bránit.... Kiara mezitím unikla lvicím. "ztratily jsme ji!!! sakra!! Zira nás zabije!!" zanádavali si lvice. potom nakonec šli zpět do země vyhnanců. Zira se naposledy pyšně podívala na Sarabino tělo a šla zpět do země vyhnanců. "skvělé! to je fakt skvělý!" zanadávala si Zira, když zjistila, že lvice Kiaru nezabili. "měli jste skvělou šanci, vy hlupáci!" řvala dál. "o-omlouváme se, vaše veličenstvo, ale byla na nás příliš rychlá.... ztratila se nám!" vysvětlovali lvice. " jak se vám jen mohlo ztratit malé lvíče?!, to jste tak neschopní?! nu nic, ale příště, příště at se vám už neztratí.... musíte jí dostat!" zavelela Zira. lvice kývly. mezitím malá Kiara utíkala zpět ke své babičce. "babičko! babičko!" křičela malá Kiara se slzami v očích. jakmile uviděla mrtvé tělo její babičky, ztuhla. nemohla ani mluvit. jakoby zemřela s ní. přitulila se k mrtvému tělu své babičky a zabořila do její srsti hlavu. slzy jí tekly z očí. v tu chvíly jí tám objevila Nala. "Kiaro!!!" zakřičela zděšeně Nala. "Kiaro, co je?..." "c-co se tu stalo?" ptala se dál. "Babička..... ona.... mrtvá... Zira.... ona..." mumlala Kiara. "Zira?! co ona?!!" ptala se vyděšená Nala dál. "ONA JÍ ZABILA!!" vykřikla najednou malá Kiara a tolik slz jí vytrysklo z očí.... její matka si jí k sobě přitulila. "pojd, zlatíčko, půjdeme domů.." a tak šly Nala s Kiarou domů. "Kiaro, pročpak pláčeš? co se stalo, a kde je Sarabi?" vyptával se hned po příchdodu jeho ženy a dcery Simba. Nala nepromluvila. Kiara jen dál tiše brečela. "Halo?" ptal se dál Simba. "Sarabi je mrtvá, Simbo!!" vyjela na něj Nala. Simba ztuhl. "o-omlouvám se, Simbo... nechtěla jsem to říct takhle.." omlouvala se Nala. "to nic...." "to nic....." ujištoval jí Simba a celý ztuhlý si šel lehnout do kouta. Nala slyšela jeho tichý nářek.. jenže Kiara brečela víc. její srdce bylo zlomené... naprosto zlomené. a ani konejšivá slova její matky nebo jejího otce jí nijak nepomohla. ona už ale nebyla dítě. té noci dospěla.






Chudák Sarabi, ještě že tam její smrt nebyla popsaná úplně... Ale je to krásně napsané ;)