close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

8. SF Téma týdne - Od Kety

11. září 2011 v 17:18 | Keta |  SF Téma týdne
No, měl to být o dost delší příběh, ale nakonec jsem se rozhodla, že to zkrátim a nechám to takhle... Podle mýho původního scénáře neměl Kovu zůstat dědicem, ale co se dá dělat, nechce se mi psát dál :D

Dědic

Byl sám, vyděšený a zoufalý.
A malý. Tak malý, že nedokázala uvěřit, že by uměl chodit. I přesto se ale loudal zkrz déšť a vítr směrem k ní.
Už se chystala odvrátit. Věděla, že pro něj může jen stěží něco udělat. Scar by ho nikdy do smečky nepřijal.
V ten okamžik malé hnědé lvíče zamňoukalo. Probudily se v ní mateřské instinkty. Vzala ho do tlamy a rozeběhla se ke Lví skále.

"Kolikrát jsem ti říkal, abys nechodila ven sama, Ziro!"
Scar na ni hleděl z římsy Lví skály a vyčítavě si ji měřil: "Mohlo by se ti něco stát. Mohla bys ublížit mému dědici!"
Tvrdě se usmála. Věděla, co chce Scar slyšet: "Neboj se, drahý. Tvůj dědic je silný. Nic by se mu nestalo."
Ve skutečnosti nevěděla, jaký "Scarův dědic" bude, protože lvíče, které nosila, se mělo teprve narodit. Ale mělo se narodit již velmi brzy.
Vešla do jeskyně a cestou vlastním tělem kryla před Scarovým pohledem malý špinavý chomáč chlupů, který jí cupital po boku. V jeskyni ležel u zdi její prvorozený syn Nuka, kterého se Scar rozhodl neurčit svým dědicem. Prý byl příliš slabý.
Zira si lehla do rohu a malé lvíče skryla i před pálivým pohledem Nukových rudých očí. Moc dobře věděla, co si její syn myslí o svém dosud nenarozeném sourozenci. Nenáviděl ho za to, že mu sebral trůn.
Scar trávil noc venku. Hleděl na hvězdy a přemýšlel nad věci, o kterých nikdy nikomu nepověděl.
Ta noc však nebyla obyčejná. Ziře se narodilo lvíče.
A byla to lvice.

Scar zuřil.
"Jen se na ni podívej, Ziro! Jak je hubená a slabá! Ta nikdy nebude dobrou královnou, ani kdybych ji určil dědičkou!"
Nuka se tiše v koutě jeskyně smál. Byl spokojený, věřil, že když si trůn nezaslouží on, nezaslouží si ho nikdo. Pak ale jeho matka udělala něco, kvůli čemu ho ihned přešel smích. Odhrnula trochu víc tlapky a Scar spatřil, že se jí k hrudi netulí jen jedno lvíče, ale i druhé. Malý hnědý lvíček.
Jeho zelené oči zaplály radostí: "Proč jsi mi neřekla hned, že mám i syna?"
Zira sklopila zrak: "On není tvůj syn, Scare. Našla jsem ho včera večer a odnesla ho sem."
Radost zmizela. Nahradil ji vztek. Scar popadl malé hnědé tělíčko a prudce ho odhodil. Dopadl na zem a začal kňučet strachy a bolestí.
"Prosím, nezabíjej ho!" vykřikla Zira, "myslím, že bys ho mohl přijmout za svého syna i když není tvůj! Chci říct, nesplňuje snad to, co jsi vždy chtěl? Podívej, jak je silný!"
A měla pravdu, Scar si to uvědomil. Uchváceně sledoval, jak si lvíče odhodlaně stoupá i přes očividnou bolest,k terou cítilo.
"Našla jsem ho samotného v dešti a tmě. Jeho matka nebyla nikde v dohledu. Nejspíš úplně sám odněkud přišel. Je to to nejsilnější lvíče, jaké jsem kdy viděla," mluvila dál Zira. Již věděla, že má vyhráno.
"Říkám mu Kovu," dodala ještě.
"Kovu," usmál se Scar, "ten tedy bude mým dědicem."

http://fc06.deviantart.net/fs31/i/2008/219/d/b/Scar_and_baby_Kovu_by_PrinzeBurnzo.jpg
 


Komentáře

1 Lai | E-mail | Web | 19. září 2011 v 20:50 | Reagovat

Je to hezké, jako všechno, co Keta napíše...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.