close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9.SF téma týdne od Any-lee

13. září 2011 v 17:28 | Any-lee |  SF Téma týdne
"Ziro, drahá, pojď prosím, musíme najít něco k jídlu..." promluvila na mne matka. "no dobrá mami, už jdu..." řekla jsem a rozběhla se k ní. má matka byla velmi hubená, žíznivá, a slabá. vše dávala mě a na sebe vůbec nedbala. "Mami, až příště zase něco najdeme, nechceš se...... najíst?" zeptala jsem se jí. "ne! ne má drahá... ty jsi lvíče a bez potravy dlouho nepřežiješ..." řekla mi matka. "ale mami...... ty taky ne!" vykřikla jsem. "samozřejmě, že ano, Ziro. ale TY musíš přežít..." usmála se na mne matka. vrhnuli se mi slzy do očí. "ale neboj se. však mi najdeme nový domov.." usmála se na mne matka. usmála jsem se taky a pokračovaly jsme v cestě. dorazily jsme do lví říše, kde na nás ihned vyskočil Ahadi. "co tady děláš, Arizo?!!!" zařval na nás Ahadi se svou smečkou, syny a partnerkou. "Ahadi? díky bohu..... chtěla bych se přidat k tvé smečce...." usmála se má matka na něj. "NE!!! opusť lví říši!!!! HNED!!!" zařval na nás Ahadi. "Ahadi prosím!!! já i mé lvíče jsme hrozně žíznivé a hladové! klidně mě zabij, zabij mě! ale prosím, dovol mé dceři tu zůstat..." prosila ho má matka. "Ahadi!! jsi král jen kvůli mě!!! a já je.... já je do smečky přijímám..." usmála se Uru. "no tak dobrá, Uru..." řekl naštvaně Ahadi. "ach, moc vám děkuji, můj králi!" řekla má matka, vzala mě do tlamy, a chystala se přejít na stranu smečky. jenže Ahadi ji zarazil. "ty ne, Arizo.... jen tvá dcera..." řekl Ahadi. "chápu..... tady je..." řekla má matka a položila mě na zem. "a pro jistotu, aby ses už nikdy nevrátila, musíme tě zlikvidovat." má matka přikývla. "hlavně že já má dcera zachráněna.." řekla matka a usmála se na mě. "NE!! mami ne!! prosím!!! ne!!! neopouštěj mě!!! nééééé!!" křičela jsem. a potom.... máma se na mě usmála. vrhly se na ní lvice... "NÉÉÉÉÉÉÉ!" zakřičela jsem. brečela jsem a křičela.... a potom... ucítila jsem teplý dotek. "hu?" podívala jsem se nahoru a viděla jsem lva. byl to mladý lev, a měl..... jizvu... "život dokáže být krutý že? ale neboj se.... na lví skále se budeš mít dobře" řekl a usmál se na mě. "děkuju ti......" řekla jsem vděčně. "to nic. mimochodem, jsem Taka." řekl. "já Zira.." usmála jsem se. potom jsem se ale podívala zpět. a ležela tam má matka... v kaluži krve. rozběhla jsem se k ní a přitulila se k ní. "sbohem, maminko..." řekla jsem. poté mi stekla hořká slza po tváři. a ten den jsme se s Takou spřátelily. to právě on mě naučil, že život dokáže být vážně hodně krutý, ale každý má svou polovinu štěstí.... a právě v ten den jsem tu svou našla.
 


Komentáře

1 Keta | Web | 13. září 2011 v 17:57 | Reagovat

Ach, hrozně moc se mi líbí chování Ziřiny matky... x3

2 lvicek99 | Web | 13. září 2011 v 18:00 | Reagovat

chudáček Zira :( ale aspoň že potkala Scara :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.