Nezdá se mi že to úplně splňuje téma , ale co naděláte xD Se Zirou už je tu příběhů několik a já se nechtěla opičit xD
Kráčela jsem po boku svého otce a poslouchala vše , co mi říkal . Právě hovořil o koloběhu života . Uviděla jsem malou myšku a skočila po ní . Rychle jsem ji chytila do tlapek a usmála se . " Uru , jestli chceš být královnou tak musíš pochopit , že se nemá lovit pro zábavu ." řekl můj otec Mohatu a významě se na mě podíval . Přikývla jsem a pustila myšku na svobodu . Mohatu se usmál a olízl mi hlavu . Pak však spatřil jak k němu letí Taria , naše majordomka . " Můj králi ! Kousek odtud loví nějaký vyhnanec ! " vykřikla . Mohatu se zamračil a poručil mi , abych se vrátila na Lví Skálu . Kývla jsem a běžela zpátky . Po chvíli jsem se otočila a když jsem se ujistila , že otec už není v dohledu tak jsem šla po jeho pachových stopách . Pachy ostatních zvířat mě mátly a pak jsem ucítila lví pach . V duchu jsem se zaradovala a skočila na kámen abych se rozhlédla . Pak jsem kousek ode mě spatřila lvici . Trochu jsem se skrčila , ale lvice si mě už všimla . Kráčela ke mně . Zastavila se přímo u mě a hleděla mi do mých ustrašených očí . " Ty jsi dcera krále , že ? " zeptala se . Její rudé oči mě vyváděly z míry . Tak jsem jen nepatrně kývla . Lvice mě praštila a já spadla na zem . Začala jsem vzlykat a snažila jsem se postavit , ale lvice už zase byla u mě . Držela mě tlapou u země a já pak uslyšela řev . Ale nebyl to řev mého otce . Z vysoké trávy se vyřítil mladý zlatý lev s černou hřívou . Skočil na lvici , která mě držela při zemi a zakousl se jí do tlapky . Lvice zaječela , vyvlékla se mu a utekla . Lev se na mě podíval . Stále jsem ležela na zemi a třásla jsem se . "Klid , už ti nikdo ubližovat nebude . " řekl mi a sedl si ke mě . " Jak se jmenuješ ?" zeptal se mě . "J-já jsem Uru ." vykoktala jsem se . " Kdo jsi ty ? " zeptala jsem se pak podezřívavě . " Mé jméno je Ahadi a jsem tulák . Utekl jsem od smečky kde žila má matka . " představil se . " Děkuju že jsi mě zachránil . " řekla jsem a pokusila jsem se o úsměv . Ahadi se usmál a zadíval se na oblohu . Slunce už se pomalu ukládalo ke spánku a nebe mělo jasně oranžový nádech . Ahadi si lehl na kámen a pozoroval oblohu . Přišla jsem k němu a lehla si mu do tlapek . " Není to nádhera ? " " Ano , to je . " řekl a nespustil oči z oblohy .Uslyšela jsem praskání větviček a šelest trávy . Můj otec . Podíval se na Ahadiho a změřil si ho podezíravým pohledem . Když si všiml mě , výhružně zavrčel . " Tati , on mě zachránil ! " křikla jsem rychle . Ahadi pozoroval mého otce a pak se poočku podíval na mě . " Zachránil tě ? " opakoval můj otec . " Ano . Nějaká lvice mě chtěla .. zabít . " řekla jsem . " Zania . " řekl Ahadi a zavrčel . Mohatu se na něj podíval . " Zania je samotářka . Velmi ráda ostatním způsobuje bolest . " Vysvětlil Ahadi . " Tati , může tu Ahadi zůstat ? " zeptala jsem se najednou . Ahadi se na mě udiveně podíval , ale podle toho jak mu zajiskřilo v očích , jsem poznala že mu to nevadí . Mohatu dlouze přemýšlel . " Tak dobrá . Vítej v mé smečce , Ahadi . " Svolil Mohatu a otočil se k odchodu na Lví Skálu . Ahadi se na mě usmál a po jeho boku jsem poskakovala trávou až domů na Lví Skálu .
(c) DJ Coulz





Pěkne napsané, Lari, musím tě pochválit ^^