close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

The Old story 4.část

11. listopadu 2011 v 21:28 | Any-lee |  Psaná forma děl [Příběhy]
PŘEKVÁPKO!!! po dlouhý době zas tohle. jo, a pardon, že je to tak dlouhý xDD





Uru uslyšela konejšivý hlas, který jí pronikal hluboko do duše. "Jsem tady..." a poté uviděla obrys lvice se zelenýma očima. byla to její matka, která k ní pomaloučku přišla. "Neboj se, jsem tady..." usmívala se Irisa. "Mami!" vykřikla Uru, její zelené oči zaplály radostí. skočila své matce do náruče, ale místo matčiny měkké náruče ucítila tvrdou zem. stále ale viděla svou matku, držela Uru v tlapkách a šeptala jí do ouška konejšivá slůvka. Uru se usmívala a z očí jí tekly slzy štěstí... "Maminko..." zašeptala Uru, obímajíc svou matku. Irisa se pousmála a pohladila Uru tlapkou, Uru nemohla věřit své.... mysli. najednou se vzpamatovala, Irisa jí mizela před očima. Uru se za ní rozběhla. "MAMI!!! počkej! prosím!" plakala zoufale Uru, která najednou spadla na zem a omdlela. probudila se až v jeskyni- ve lví říši. u ní stál Mohatu a Ahadi, kteří čekali, až se probere. Uru měla srst slepenou krví a blátem. slabě se podívala Mohatuovi do očí. "Kde je máma?" zeptala se Uru. Mohatu se na ní udiveně podíval. "Je už přeci delší dobu mrtvá, Uru..." řekl. Uru tomu nechtěla uvěřit. "Ale, já jí viděla, byla tam semnou, ona..." Uru se smutně podívala. "Já vím Uru, hodně ti chybí, ale prosím, smiř se stím už..." řekl Mohatu a podíval se na Ahadiho. "dohlédni na ni..." mrknul na něj. "Samozřejmě!" usmál se Ahadi. Uru ho objala. "Ahadi, prosím, řekni mi, co se stalo..." plakala Uru. Ahadi se na ní podíval. "Gazira nás chytila a poté jsi se bouchla do ostrého kamenu a omdlela si. přišla nás vysvobodit smečka tvého otce..." řekl. "Aha..." sklopila oči Uru. "Copak ti je, Uru?" zeptal se starostlivě Ahadi. "nic!" odsekla Uru. "vůbec nic..." "Uru?" Ahadi si vedle ní lehl. "Dospěla jsem! už nejsem to malé lvíče! už nejsem ta malá hloupá naivka!" zakřičela naštvaně Uru. a měla pravdu. brzy vyrostla v krásnou mladou lvici. vůdkyni lovecké smečky a budoucí královny. Sera nestačila koukat, jak jí vždy na lovu předběhla, nebo jak ji odstrkovala a utahovala si z ní, posmívala se jí, když se jí něco nepovedlo. nebyla to ta Uru kterou ona znala... najednou byla úplně jiná. "Páni, ta je ale povrchní..." ušklíbla se Izibi. "Izzy! ona není povrchní, jen, jen..." podívala se smutně Sera. "Máš pravdu, už to není ona, Izibi..." Sera Izibi obejmula a začala plakat. nechtěla se smířit s tím, že ztratila jednu ze svých nejlepších kamarádek, součást celku... a najednou uslyšela hlas. "Ale ale... nemáme tu dvě hrdličky? haha!" ušklíbla se Uru, zatímco Ahadi se pohledem omlouval Izibi a Seře. "Zavři tlamu, Uru! už tě máme dost!" odsekla Izibi. Uru se naštvala: " Jak se opovažuješ!!! ty... ty..." křičela a vrčela Uru. "Uru, klid..." snažil se jí uklidnit Ahadi. "Copak copak, princeznička se nám urazila? no, my už máme dost tvého věčného ztrapňování a ponižování! stala se z tebe jen hloupá lvice jako tvoje matk-" ale to už Izibi nedopověděla. Uru na ní skočila a škrábla ji přes obličej. "BYLA TO TA NEJLEPŠÍ KRÁLOVNA VŠECH DOB!!!" zavrčela. "DOST!!!!" zakřičeli Sera s Ahadim a společně odtáhli Uru od Izibi. "Nech ji být, Uru! je to trapné! prosím, přestaň s tím!" prosil zoufale Ahadi. Uru se na něj zlostně podívala. "NIKDY!!!" zakřičela a uraženě se otočila. "Uru! počkej..." podíval se smutně Ahadi. "Nelam si s tím hlavu, Ahadi, však ona se vzpamatuje..." usmála se Izibi. "Hm... to doufám..." řekl smutně Ahadi a vydal se směrem k Uru. ""Uru, proč jsi se dneska tak naštvala?" zeptal se zmateně Ahadi. "PROČ?! viděl si jak se ke mě chovají?! nemají žádný respekt! JÁ jsem tu princezna!" zavrčela Uru. "Ale, Uru...nejsi důležitá jen ty... i ostatní, přeci-" "TICHO! nemají žádná práva! jen já! já! já! hahaha!!" zasmála se ďábelsky Uru, Ahadi tomu nechtěl věřit. utekl. rozbrečel se a utekl. jeho životní lásku posedl neskutečný žal a smutek... Sera se rozhodla nachvíli utéct ze lví říše. měla dost Uru, a potřebovala si chvíly odpočinout. jenže se dostala na velmi temné místo... "Je tady někdo?" zeptala se vyděšeně Sera, která se zatoulala docela daleko od lví skály. "Ano, malá lvice, je..." ozval se za ní hlas. Sera se k smrti vyděsila. "K-k-d-o?" vykoktala ze sebe. a přímo před ní se objevil krásný mladý lev s dlouhou hnědou hřívou a zelenýma očima. Sera málem omdlela, když se na ní podíval. "Kdopak jsi, malá lvice?" zeptal se mile. "J-já jsem ze... ze... lví říše..." usmála se Sera. "Aha, takže princezna, že?" usmál se. "Já a princezna? tse... u nás je princezna nějaká namyšlená lvice..." povzdechla si Sera. "Vážně? to je teda překvapení, já myslel, že jsi ty princezna..." zasmál se. "Ách, seš milej... jmenuji se Sera" zasmála se. "No, já jsem Neyo. a jen tak pro informaci, nežiji tu, jsem tulák..." mrkl na ni. "A... nechceš k nám do smečky?" zeptala se Sera. "Haha, jsi vtipná, Sero... já jsem tulák! já nikde nepatřím! nezajímají mne žádná hloupá pravidla!" řekl hrdě. "Ahá... tak to spolu máme hodně společného... mě také nezajímají pravidla... hehe..." podívala se na něj okouzleně Sera. "No, v tom případě... můžeš jít se mnou..." usmál se. Sera se najednou probudila. jít s ním a opustit svůj domov? s úplně cizím lvem? necítila se moc dobře, ale byla jím natolik okouzlena, že... : "ANO! půjdu moc ráda!" usmála se. "Skvělé! tak pojď, malá lvice..." řekl a pomalu šel vpřed. Sera ho následovala. "Sbohem, můj domove..." řekla tiše, a šla vstříc temnotě, po boku toho lva, lva, pro kterého se vzdala domova...
 


Anketa

Jaká je vaše nejoblíbenější postava z Lvího Krále 2?

Simba 6.7% (6)
Nala 3.3% (3)
Kiara - lvíče 11.1% (10)
Kiara - dospělá 4.4% (4)
Kovu - lvíče 5.6% (5)
Kovu - dospělý 10% (9)
Zira 45.6% (41)
Nuka 2.2% (2)
Vitani 8.9% (8)
Zazu 1.1% (1)
Rafiki 1.1% (1)

Komentáře

1 Nala | 12. listopadu 2011 v 19:38 | Reagovat

Konec je nejkrásnější, potom, co ji Uru udělala, když se stala namyšlenou, ji vážně potkal happyend. :3 Chválím tě, Any! (:

2 Lai | E-mail | Web | 13. listopadu 2011 v 15:46 | Reagovat

Není třeba omlouvat se za délku. Naopak by ale bylo prospěšné (prakticky i vizuálně) členit text na odstavce. Blok souvislého textu budou číst jen ti nejotrlejší xD

3 Kate9 | 14. listopadu 2011 v 15:01 | Reagovat

Ta anketa je velice těžká...Koho mám ráda ze Lvího Krále? xD Mno,já mám ráda Simbu jako LVÍČE :D

4 Nala | 18. listopadu 2011 v 14:04 | Reagovat

[2]: Ano a hlavně velká písmena na začátku věty, naopak by bylo lepší, kdyby třeba nějaké slovo uprostřed věty (když to není jméno nebo název) bylo napsáno jen malým. Jinak to vypadá fakt hrozně, Any, nauč se to prosímtě... :"D

5 Any-lee | Web | 18. listopadu 2011 v 15:56 | Reagovat

[4]:Sakra už mě štvete :D já se snažím psát už pěknejch pár měsíců a docela jsem se zlepšila :D já už nevím, chcete abych psala hlaholicí? :D

6 Lai | E-mail | Web | 18. listopadu 2011 v 20:16 | Reagovat

[5]: My tu řešíme pravopis, nikoliv druh písma.
Pokud chceš, piš si pro mne za mne třeba frakturou, jen když v tom nebudou chyby.

Pokud ses zlepšila, vůbec si neumím představit, jak vypadal Tvůj písemný projev předtím.

7 Any-lee | Web | 18. listopadu 2011 v 20:56 | Reagovat

[6]: Vážně? já si ho teda pamatuji :) a teď se omlouvám, ale nevím, jakou velikost tvá paměť má, když si nepamatuješ, jak jsi mi neustále připomínala můj "prapodivný styl psaní". :)

8 Keta | Web | 20. listopadu 2011 v 12:53 | Reagovat

Skvělý příběh :D Hned si jdu přečíst pokračování xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.